Cyklotrasa (okruh) vás provede jižní částí Bílých Karpat přes nádherné Vojšické louky v rezervaci Čertoryje, plné starých solitérních dubů. Odtud pokračuje přes vrch a rozhlednu Žalostinná stezkou, vinoucí se přes hluboké bukové hvozdy na česko-slovenské hranici až do Zlatnické doliny. V poslední části okruhu navštívíte rekreační oblast Mlýnky a přes obec Radějov přijedete zpět k výchozímu bodu cyklotrasy.
Parametry trasy
- Začátek/konec u hotelu Radějov v rekreační oblasti Lučina nedaleko obce Radějov, okres Hodonín, Jihomoravský kraj.
- Délka trasy je 37 km, stoupání cca 1000 m.
- Doporučeno je horské kolo, s trochou nepohodlí lze projet i na trekingovém kole.
- Další tipy najdete na konci článku.
- Foceno outdoorovým kompaktem Panasonic FT-2.
- Navigační data ke stažení (formát GPX)
Okruh začíná v rekreační oblasti Lučina, která má svá nejslavnější léta nejspíš za sebou, o to větší je tam nyní klid. Za bolševika tam totiž jezdila půlka uherskohradišťského okresu na dovolenou ROH do hotelu Letka (330 m n.m.) – nyní hotel Radějov. Hotel je ideálním výchozím bodem pro začátek okruhu – je možné zde relativně bezpečně zaparkovat automobil a po návratu se najíst v hotelové restauraci a umýt na WC.
Trasa nejdříve vede po zelené značce přes chráněnou krajinnou oblast Čertoryje (420 m n.m.), která by se dala přirovnat k obrovskému anglickému parku plném krásných solitérních dubů. Rozsáhlé louky poseté starými duby najdete právě a pouze v Bílých Karpatech a jsou ideálním místem pro relaxaci, procházky nebo piknik v okruhu rodiny nebo přátel.
Přes Čertoryje značka pokračuje na česko-slovenskou hranici, odkud je úžasný výhled na údolí Moravy okolo Strážnice a celou oblast čertoryjských a vojšických luk. Na rozcestí Bílá Studna (550 m n.m.) pokračujeme po červené značce po hřebeni na rozhlednu Žalostinná (612 m n.m.). Z rohledny je krásný výhled jak na českou, tak i slovenskou stranu hranice.
Z rohledny se vracíme pár set metrů zpátky na červenou značku a pokračujeme směrem na Skalicu. Po cestě míjíme pár samot, u jedné spatřuji starce, který zde nejspíš trvale žije, což zaslouží velkou poklonu. U druhé samoty na mě vybíhá hlídající štěkající ořech a snaží se mě držet patřičně daleko od stavení. Hned za samotami začíná pěkná, lehce adrenalinová stezka protínající rozcestí Bukovina a mířící na stejně pojmenovaný vrchol (584 m n.m.).
Červená značka, kromě toho, že kopíruje státní hranici, brzo začíná kopírovat také hranici a plot Radějovské obory. Míjíme rozcestí Kněžské hory, kde je možné si cestu zkrátit vstupem do obory a po zelené značce dorazit až do Radějova.
My si cestu nezkracujeme a pokračujeme dál po červené značce krásným bukovým lesem směrem na Skalicu a Zlatnickou dolinu. Jsme rádi, že jsme si vybrali tento směr projetí okruhu, protože opačně by to bylo o dost náročnější. Cesta chvílemi vede prudce z kopce a opačně bychom ji museli šlapat pěšky.
Po projetí lesního úseku se dostáváme na kraj Koválovských lúk, po červené značce se dostáváme na rozcestí Čupy (574 m n.m.). Odsud jsme chtěli zkusit dál pokračovat po žluté značce, jelikož ale v lese nedávno řádili lesníci, cesta byla plná popadaných stromů, a tak jsme se vrátili na cestu, ze které se dostala červená značka k mohyle a rozcestí Čupy a pokračovali k rozcestí Turecký stůl.
Před rozcestím Turecký stůl jsme dorazili na rozcestí, jehož název si nepamatuji, ale byly tam naučné cedule a vpravo do údolí odbočovala modrá značka směrem do Zlatnické doliny (290 m n.m.), kam jsme se také vydali. Cesta vedla stále z kopce a já doufal, že ztracené výškové metry nebudeme muset brzo znovu vyšlapat.
V rekreační oblasti Zlatnická dolina nás překvapilo velké a moderní koupaliště, krásný velký penzion – srub s restaurací i řada nových, až luxusních chatiček.
Ze Zlatnické doliny jsme po modré značce pokračovali příjemnou cestou podél luk do rekreační oblasti Mlýnky (250 m n.m.), která nejspíš podobně jako Lučina připomíná zašlou slávu bolševických letních dovolených.
Z Mlýnků vedou 2 trasy, jak se můžeme dostat do Radějova. Za krásným rekonstruovaným stavením se žlutá značka rozděluje na dvě trasy – jedna vede prudce lesem do kopce přímo proti vrstevnicím a kolo se zde musí cca 500 m tlačit. Druhá vede Měsíčním údolí na kraj Radějovské obory, a protože vede podél potoka, tak volíme tuto trasu, i když je to zajížďka. Cesta je příjemná, jen její poslední čtvrtina je technicky náročná, nám už se nedostává sil a kola pro jistotu tlačíme až na asfaltovou cestu.
Na asfaltové cestě se napojujeme na zelenou značku (350 m n.m.), která nás přes chatovou oblast a Plší vrch (jak ho nazvali nejspíš místní) dovede až do Radějova.
Kdo má dost sil, může to vzít z Radějova přes Naučnou stezku Oskerušová (po žluté značce) na rozhlednu Travičná (380 m n.m.) a z ní po červené značce až na rozcestí Kněždubský háj, odkud je to po žluté značce k hotelu Radějov kousek z kopce.
My jsme to vzali po hlavní cestě směr Lučina a hotel Radějov, kde jsme okruh uzavřeli. Chtěli jsme si dát večeři v hotelové restauraci, ale vzhledem k tomu, že právě vydávali večeře pro ubytované hosty a museli bychom na jídlo hodinu čekat, tak jsme se vydali za jídlem jinam…
Tipy
- Relativně bezpečné parkování u hotelu Radějov.
- Restaurace v hotelu Radějov nebo Rosárka v obci Radějov.
- Navštívení obory Radějov se stády daňků a jiné lesní zvěře.
- Koupání a občerstvení ve Zlatnické dolině.
