Panská skála, České středohoří, Česká republika - Fotograf Martin Kup

Panská skála, České středohoří

Národní přírodní památka Panská skála je geologická lokalita, na které se nacházejí kamenné varhany vzniklé sloupcovou odlučností čediče při tuhnutí magmatu, které bylo obnažené vlivem lidské těžební činnosti do současné podoby. Nachází se u obce Prácheň, dnes součásti města Kamenický Šenov.

Chráněné jsou svislé pěti až šestiboké sloupce, které některé dosahují délky až 12 metrů a jsou vedle sebe uspořádány jako píšťaly u kostelních varhan. Ve vzniklé depresi se vytvořilo jezírko. Rozloha chráněného území je 1,26 ha v nadmořské výšce 560 až 597 m n. m.

Panská skála, Prácheň, Kamenický Šenov, České středohoří, Česká republika - fotograf Martin Kup

Panská skála ve filmu

Existence památky byla zpopularizována pohádkovým filmem Pyšná princezna z roku 1952. Také při natáčení francouzského filmu o kouzelníkovi Merlinovi v roce 2011. Město Kamenický Šenov získalo darem část kulis, které byly součástí kouzelného vchodu – v Panské skále. Zachycena je též v klipu Paulie Garand & Kenny Rough – Zázrak feat Supa.

Panská skála, Prácheň, Kamenický Šenov, České středohoří, Česká republika - fotograf Martin Kup

Turistický ruch

Před památkou je vybudované nové moderní poněkud předimenzované placené parkoviště, kde se nachází turistické informace a sociální zázemí. Silnice kolem památky vede z Kamenického Šenova do Nového Boru. Hotová je cyklostezka Varhany z České Lípy po tělese zrušené železniční tratě. Do Práchně vedou tři turistické značené cesty (modrá od Nového Boru, žlutá od Žandova, zelená z centra Kamenického Šenova).

Panská skála, Prácheň, Kamenický Šenov, České středohoří, Česká republika - fotograf Martin Kup

Současná podoba Panské skály

Současné podobě památky pomohl člověk svojí těžbou, když získáváním čediče odhalil svahy kopce na konci 18. století, ve kterém se tato sloupcová odlučnost objevovala. Následnou těžbou vytvářel současnou podobu skály. Vytěžený materiál byl vyvážen do zemí Beneluxu, kde se využíval pro stavbu přímořských hrází, jelikož čedič má značnou chemickou odolnost proti mořské vodě. V nejnižším patře starého lomu se dnes nachází malinké jezírko.

Panská skála, Prácheň, Kamenický Šenov, České středohoří, Česká republika - fotograf Martin Kup

Vznik Panské skály

Vznik Panské skály je spojen s nárazem kontinentální africké litosférické desky do evropské, což vedlo ve druhohorách a třetihorách k alpinskému vrásnění a znovuaktivování vulkanismu v této krajině vlivem vzniku nových zlomů v kůře. Přes tyto zlomy mohlo opět proudit magma k povrchu. V oblasti Panské skály se vzhůru tlačilo zhruba před 30 miliony lety[4] magma čedičového složení, které ale zůstalo v sopouchu či přívodním kanálu a nikdy se nedostalo na povrch. Uvězněné magma začalo velice pozvolna chladnout, čímž začala vznikat typická odlučnost, kterou je možné dnes pozorovat.

Panská skála, Prácheň, Kamenický Šenov, České středohoří, Česká republika - fotograf Martin Kup

Ochrana Panské skály

Již na konci 19. století se začínají objevovat snahy lidí, např. českolipského Excursions Clubu či geologa a vulkanologa Josefa Emanuela Hibsche, na ochranu tohoto unikátního lomu. Ten roku 1878 poslal českému zemskému výboru žádost o ochranu skály. Je zachováno i znění odmítavé odpovědi podepsané nejvyšším zemským maršálkem Auerspergem Theummerem, zdůvodněné nedostatkem finančních prostředků. Až v roce 1895 bylo vydáno úřední rozhodnutí, které další těžbu v oblasti zakazovalo a útvar se stal nejstarší geologickou rezervací v Čechách. Tento první zákaz ale nebyl lidmi dodržován a v těžbě se i nadále pokračovalo.

Panská skála, Prácheň, Kamenický Šenov, České středohoří, Česká republika - fotograf Martin Kup

V roce 1902 občanské Sdružení pro záchranu Panské skály založené v Děčíně pro ochranu lokality vykoupilo horní část lomu, čímž se zabránilo pokračování těžby na dobu několika let do šířky. Peníze sháněli pouličními sbírkami, pořádáním plesů, prodejem těžítek. Roku 1906 uzavřeli s majitelkou dolu dohodu, že za poplatek 300 Kč ročně jim pronajme na 6 let hlavní stěnu.

Panská skála, Prácheň, Kamenický Šenov, České středohoří, Česká republika - fotograf Martin Kup

Oproti tomu se začalo těžit do hloubky, čímž vzniklo dnešní jezírko. Když se těžba zastavila po vykoupení dolu roku 1914, vzniklou těžební depresi rychle zaplnila dešťová voda. I přes zákazy se v následujících letech těžba ještě občas opakovala. V době II. světové války byl zpracován projekt, podle něhož se mělo těžit mimo hlavní stěnu do hloubky a až k silnici. Vytěžené sloupky měly chránit ponorkovou základnu na severu Německa na ostrově Helgoland.

Panská skála, Prácheň, Kamenický Šenov, České středohoří, Česká republika - fotograf Martin Kup

Definitivní zákaz se objevil až roku 1948 a rychle následovala i oficiální ochrana (v letech 1953 a 1963). Úředně byla Národní přírodní památka Panská skála vyhlášena Ministerstvem školství a národní osvěty 18. září 1953. V soupisu vedeném ONV Česká Lípa byla 6. září 1963 vedena v kategorii CHPV, tj. chráněný přírodní výtvor na rozloze 1,26 ha, v katastrálním území Kamenického Šenova jako klasická ukázka sloupcovitého rozpadu čediče.

Nyní je ve správě CHKO České středohoří, v II. ochranné zóně. Občas se zde provádí čistění od náletových dřevin, údržba informačních tabulí a průchozí stezky. V geomorfologickém členění je skála součástí Verneřického středohoří, jeho části Benešovské středohoří.

Panská skála, Prácheň, Kamenický Šenov, České středohoří, Česká republika - fotograf Martin Kup

Panská skála jako rozhledna

Z vrcholu Panské skály je pěkný výhled do okolí. Na západě je za Kamenickým Šenovem vidět táhlý Smrčník, vpravo od něj se otevírá pohled k České Kamenici se Zámeckým vrchem a v pozadí jsou lesnané kopce Českého Švýcarska s dominantou Růžovského vrchu. Na severní straně je Šenovský vrch se vzdálenějším Ovčáckým vrchem, za nimiž uzavírá obzor hřeben Lužických hor se Studencem, Chřibským vrchem, Javorem a Jedlovou. Východně od Panské skály je osada Prácheň se zalesněnou Vyhlídkou, severovýchodně od osady se táhne hřbet Obrázku s Klučkami, za nímž vyčnívá špičatý Klíč a v pozadí vpravo od něj Zelený a Jezevčí vrch. Na jihovýchodě se otevírá pohled k Novému Boru na Chotovický vrch, Slavíček a Tisový vrch s Ralskem v pozadí. Výhled k jihu zakrývá zalesněný masiv Kameníku s Českou skálou.

Zdroje

Moc díky za návštěvu! Pokud se vám fotografie líbily, potěší je váš „lajk“, tweet nebo komentář níže. Sledujte mě přes Facebook - tlačítko „To se mi líbí“ dole na stránce, Twitter - tlačítko „Follow“ dole na stránce, Instagram, Google Plus, Flickr, Pinterest nebo odběrem RSS kanálu nových příspěvků.

Komentovat

Prosím opravte formulář

vyžadováno*

Kontrolní matematická otázka (ochrana proti robotům) * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.