Pohled na Blue Bay z národního parku (Mauritius)

Mauritius – Kouzelný ostrov v Indickém oceánu

V prosinci roku 2008 jsem si chtěl zarelaxovat víc než obvykle, a tak jsem místo lyžování v Alpách naplánoval výlet za teplem na vzdálený ostrov v Indickém oceánu – na Mauritius. Mauritius je ideální destinace pro ty, kteří chtějí v zimě vyrazit za teplem a zároveň prožít aktivní dovolenou. Ostrov nabízí mnoho zajímavých míst a příležitostí pro každého cestovatele – krásnou přírodu a moře, historické památky, sportovní vyžití, ať už na moři, na golfovém či tenisovém hřišti nebo třeba na kole. A jelikož jsem měl s sebou zrcadlovku, pořídil jsem pár pěkných fotografií, které si teď můžete vychutnat i vy. Třeba v nich najdete inspiraci pro některou z vašich dalších dovolených.


 Zobrazit jako galerii      Mauricius na Wikipedii

O ostrově Mauritius

Mauritius patří do souostroví Maskarény, jež se nachází v západní části Indického oceánu, východně od Afriky a ostrova Madagaskar. Zatímco na mnoha jiných místech proslavených svým kobaltově modrým mořem, plážemi s jemným pískem a přepychovými hotely si člověk po čase uvědomí, že by chtěl dělat i něco jiného než se jen opalovat a koupat, na Mauriciu je často těžké se rozhodnout, čemu se je lepší věnovat dřív. Ostrov oplývá historickými památkami, kulturní rozmanitostí, různorodou krajinou a téměř neomezeným množstvím sportovních aktivit.

Před příchodem kolonizátorů neměl Mauritius žádné domorodé obyvatele. Tento historický fakt je nesmírně důležitý pro pochopení tolerance a otevřenosti mauricijské společnosti. V této etnické směsici si totiž nikdo nemůže dělat nároky na nadřazené postavení nad ostatními. Dá se říci, že Mauritius zažil 4 historická období kolonizace, až se roku 1968 konečně dočkal uznání nezávislosti. Arabští kupci říkali Mauriciu Dina Arobi (Ostrov bezútěšnosti), snad už v 10. století.

První Evropané, kteří tyto ostrovy navštívili, byli kolem roku 1507 Portugalci. Zajímali se však spíše o obchod a ostrov neosídlili. V roce 1598 se na jihovýchodním pobřeží vylodili Holanďané, prohlásili ho za své území a pojmenovali podle vévody Mořice Oranžského. Kolonie však příliš nevzkvétala a v roce 1710 ji Holaňďani opustili. Nicméně nechali po sobě stopy: vyhubili ptáka Blbouna nejapného (Dodo), přivezli na ostrov africké otroky, jávské jeleny a divoká prasata, vysadili na něm tabák a především cukrovou třtinu.

O 5 let později přišla na řadu Francie, ostrov byl překřtěn na Ile de France. Francouzi vybudovali na ostrově dopravní infrastrukturu, hlavní město Port Louis proměnili v prosperující přístav a vybudovali první cukrovar. V roce 1810, za napoleonských válek, připluli na ostrov Britové v rámci svého grandiózního plánu na ovládnutí Indického oceánu. Připluli k severní části ostrova a ostrova se zmocnili. Noví vládci přejmenovali ostrov na Mauritius, ale ponechali francouzským osadníkům jejich jazyk, náboženství, právní systém i mimořádně důležité plantáže cukrové třtiny, na kterých záviselo celé hospodářství.

Postupem času sem připluli další národnosti, zejména Indové a Číňani, kteří zde zastávali roli levných dělníků. Klíčovým momentem však bylo zavedení všeobecného volebního práva v roce 1959 a hlavní postavou se stal doktor, později sir, Seewoosagur Rangoolam, který zde v roce 1936 založil labouristickou stranu a vedl boj za nezávislost ostrova, které bylo dosaženo v symbolickém roce 1968.

Fakta o ostrově Mauritius

  • počet obyvatel 1 250 000
  • rozloha 2040 km2
  • délka pobřeží 177 km
  • nejvyšší bod Mont Piton, 828 m
  • gramotnost 85,6 %
  • roční HDP 16,7 mld. USD
  • jazyk angličtina, kreolština, bhojpurština, francouzština

Tipy pro cestovatele

  • Ostrov je rozmanitý, volte klidně dovolenou delší jak 14 dní.
  • Pronajměte si automobil bez řidiče, řízení na opačné straně zvládnete za chvíli.
  • Pokud nemáte kvalitní mapu nebo GPS, jezděte po hlavních silnicích – dopravní značení není příliš kvalitní.
  • Vemte si kvalitní trekingovou obuv a vyražte do hor ve vnitrozemí.
  • Ideální období pro návštěvu ostrova je jeho letní období – prosinec až duben.

Pamplemousses
Botanická zahrada

Botanická zahrada sira Seewoosagura Ramgoolama v městečku Pamplemousses patří spolu s londýnskou botanickou zahradou Kew Gardens k nejkrásnějším místům na světě. Zahradu založil v roce 1735 Mahé de Labourdonnais a původně se v ní pěstovala zelenina pro jeho zámek Mon Plaisir, ale už v roce 1768 se jí ujal francouzský zahradník Pierre Poivre. Obdobně jako v Kew Gardens v Anglii sehrála zahrada významnou roli v zahradnické špionáži té doby. Poivre dovážel rostliny z celého světa, zejména koření, aby Francie přestala být závislá na koření z Asie. V letech 1810 až 1849 byla zahrada zanedbávána. Na arboretum palem a jiných tropických stromů ji přeměnil až britský zahradník James Duncan. Palmy jsou dodnes nejdůležitější částí expozice, vyskytují se zde v překvapivě mnoha druzích a mají neuvěřitelné tvary. K nejvzácnějším patří podsadité lahvovité palmy, vysoké královské palmy a palma talipot neboli palma stínidlová, která kvete jednou za 40 let a poté hyne. Dále jsou zde k vidění rafie, arengy cukrodárné, palmyry, vějířové palmy a mnoho dalších stromů včetně sapodily.

Botanická zahrada Pamplemousses (Mauritius)

Mezi pozoruhodné prvky zahrady patří rybníček s lekníny Vicroria amazonica z Amazonie. Mladé listy se objeví jako vrásčité koule a rozvinou se do klasického tvaru o průměru až 2m, a to vše během několika hodin. Květ uprostřed obrovských listů se první den otevře a je bílý, druhý den je červený a zavře se. Lekníny jsou nejkrásnější a největší v létě v lednu. V zahradě zasadily své stromy různé osobnosti, např. Nelson Mandela, Indíra Gándhí a někteří představitelé anglické královské rodiny. Botanická zahrada nás trošku překvapila svým výrazným zaměřením na stromy, květin zde mnoho nebylo. Zahrada je rozlehlá a částečně je koncipována jako klasický park s lavičkami.

Botanická zahrada Pamplemousses (Mauritius)

Botanická zahrada Pamplemousses (Mauritius)

Botanická zahrada Pamplemousses (Mauritius)

Botanická zahrada Pamplemousses (Mauritius)

Botanická zahrada Pamplemousses (Mauritius)

Botanická zahrada Pamplemousses (Mauritius)

Botanická zahrada Pamplemousses (Mauritius)

Zátoka na jihovýchodním pobřeží
Blue Bay

Blue Bay je nádherná zátoka, která se nachází v jihovýchodní části ostrova, jižně od města Mahébourgu. Jak už název napovídá, jedná se o krásnou modrou lagunu, obklopenou ostrovem Ile aux Aigrettes, na kterém je přírodní rezervace s několika endemickými druhy živočichů a rostlin. V samotné Blue Bay byl v roce 1997 zřízen Mořský park na ochranu relativně zachovalého korálového útesu, ve kterém jsme se také potápěli a šnorchlovali. K vidění jsou zde různé typy korálů a mnoho druhů rybiček, které se kolem nás proháněly v hejnech, často na vzdálenost ruky – jako by se chtěly nechat pohladit.

Pohled na Blue Bay z národního parku (Mauritius)

Ile aux Aigrettees
Tato přírodní rezervace na malém ostrově leží asi 1 km od pobřeží, chrání vzácné pozůstatky pobřežních lesů Mauricia a je zároveň rezervací živočichů a unikátních rostlinných druhů. Zavlečené rostlinné druhy již byly téměř na celém ostrově nahrazeny původními. Pomalu se také daří vymýtit na ostrov dovezené škůdce – krysy, rejsky a ostatní zvířata, která škodí vzácným rostlinným druhům a ohrožují původní živočichy. Současně se introdukují původní druhy – včetně růžového holuba, želv obrovských a scinků Telfairových. Je to zřejmě jediné místo na světě, kde se vyskytuje růžový holub ve volné přírodě (řádově okolo 100 kusů).

Socha ptáka Dodo (Blboun nejapný) a růžový holub napravo (Mauritius)

Maják před zátokou Blue Bay (Mauritius)

Přírodní rezervace na ostrově Ile aux Aigrettes

Pohled na Blue Bay z národního parku na ostrově Ile aux Aigrettes (Mauritius)

Tradiční výroba čaje
Čajové plantáže Bois Cheri

Asi 12 km severně od města Rivière des Anguilles se nachází rozlehlá čajová plantáž Bois Cheri, v sousedství stejnojmenné vesničky. Při návštěvě farmy je možné si zaplatit hodinovou prohlídku výroby černého čaje, ukončenou návštěvou malého firemního muzea s historií výroby čaje v této oblasti. Prohlídka končí přesunem na kopec nad farmou. Tam se u krásného jezera, obklopeného palmami a čajovými plantážemi, nachází firemní restaurace s fantastickým panoramatickým výhledem na jižní pobřeží ostrova. Část restaurace je vyhrazena pro prodej dárkových předmětů a ochutnávku asi sedmi příchutí černého čaje, včetně výborného vanilkového čaje, kterým je firma Bois Cheri proslavena. Nám velmi chutnal také čaj s příchutí tropického ovoce a s příchutí kokosu – tomu se zde říká čaj Dodo.

Čajové plantáže Bois Cheri

Postup výroby černého čaje
Brzo ráno vyrazí plantážníci sbírat mladé lístky čaje. Jeden plantážník za den v létě nasbírá až 50 kg lístků. Nasbírané pytle jsou odváženy do továrny, kde jsou čajové lístky ručně rozprostřeny na velké ploše, na které následujících 24 hodin schnou. Při této fázi ztratí asi 1/3 své hmotnosti. Následuje sekání lístků na jemné kousky a hodinu a půl trvající fermentace, během které se mění chuť a vůně čaje, vystaveného čerstvému vzduchu. Po ukončení fermentace se čaj při teplotě 110°C suší v obrovské troubě po dobu 10 minut. Tím ztratí zbytek své vlhkosti. Čaj opouští troubu a směřuje na bavlněném pásu k velkému plastovému válci, který je nabit statickou elektřinou. Průchodem pod válcem se z čaje pomocí statické elektřiny a vyhřívacích lamp odfiltrují nechtěná vlákna čajových listů. Čaj pak směřuje pásem na síta, která jej rozdělí na čaj o 4 různých stupních jemnosti. Poté se čaj uzavírá na 3 měsíce do siláží, kde vyzrává a získává výsledné aroma. Jakmile je čaj hotový, může se balit, případně dochucovat přimícháním vanilky či jiných aromatických příchutí. Balení probíhá buď do 2 gramových papírových sáčků, nebo do větších krabiček v podobě sypaného čaje.

Producent čaje Bois Cheri (Mauritius)

Bois Cheri a výroba černého čaje (Mauritius)

Mauritius
Na cestách po ostrově

Po ostrově jsme se pohybovali vesměs pronajatou Toyotou a jízdu po levé straně jsme si patřičně užívali. Na opačné řízení a vše, co s tím souvisí, se dá v pohodě zvyknout během jednoho dne. Ostrov jsme projeli křížem krážem, ono to ani není moc náročné, z jižního pobřeží na severní je to něco okolo 2 hodin autem. Někdy bylo náročné ve městech a vesnicích rozeznat hlavní křižovatky, kde se mělo odbočovat, protože všechny křižovatky vypadaly stejně a občas u nich chyběla i směrovka. Při cestě do botanické zahrady jsme chtěli zkusit zkratku, která na mapě vypadala jako normální cesta, ve skutečnosti jsme skončili v té nejzapadlejší vesnici kdesi v poli. Rozhodně se zde vyplatí jezdit pouze po hlavních tazích z důvodu snažší orientace.

Na cestách na ostrově Mauritius

Nejpěknější na projížďku autem je silnice začínající v jihozápadním cípu ostrova, směřující přes celé jižní pobřeží k Blue Bay. Z Blue Bay pak pokračovat podél pobřeží dál na sever. Na této cestě je možné si v městečku Trou d Eau Douce lodí odskočit na krásný ostrov Ile aux Cerfs, případně do některého golfového resortu, kterých je na této straně ostrova nepočítaně. Kupodivu hlavní cesty jsou na ostrově vcelku kvalitní, jen sem tam byl nějaký výmol. Často je možné u silnic potkat místní zabrané do rozhovorů nebo jen tak zevlující a pozorující okolní ruch.

Na ostrově Ile aux Cerfs (Mauritius)

Krásná projížďka je také národním parkem Black River Gorges, kde je řada vyhlídek přímo u cesty. Bohužel vzhledem k bolavému kolenu jsme zde nemohli dát větší túru. Na výlet a nákupy je báječné městečko Curepipe, se svým rušným obchodním centrem a tržnicí v sousedství autobusového nádraží. Mimochodem autobusové nádraží je pojmenováno po Janu Palachovi, na počest získání nezávislosti ostrova. Blízko autobusového nádraží, na ulici Chateauneuf jsme objevili fantastický gyros bar, jehož voňavé masíčko jsme cítili už z dálky. U okýnka baru byla dlouhá, ale rychle se posunující fronta, která nás přesvědčila o tom, že prodávaný gyros bude dobrota. A taky že byla! Ve městě se dá ještě navštívit botanická zahrada a kráter sopky Trou aux Cerfs.

Koupání rodiny při západu slunce (Mauritius)

Mauritius
Flóra na ostrově

Na Mauriciu se dnes obnovují mangrovy (na fotce). Mangrovové lesy se původně kácely, aby se zredukovaly bažinaté oblasti, a omezilo tak množství komárů přenášejících malárii. Ukázalo se však, že magrovy tvoří důležitou část potravního řetězce pro tropické ryby, a proto vznikly rozsáhlé projekty na obnovu mangrovů, zejména na východním pobřeží.

Mangrovníky na Mauritiu

Téměř třetina z 900 rostlinných druhů na Mauriciu je endemická. Mnohé z těchto rostlin svádějí těžký boj s dovezenými druhy, jako je guava nebo ptačí zob. Plení je také zavlečená zvířata, například jeleni, divoká prasata nebo opice. Všeobecné mýcení lesů azavedení monokultur problém ještě zhoršilo. Z původních mauricijských lesů zůstalo jen necelé jedno procento. Původní les je možné vidět zejména v národním parku.

Vnitrozemí ostrova Mauritius

Pro mauricijské lesy byly původně typické stromy dodo, v kreolštině tambalacoq (na následující straně za autem). Patří mezi ohrožené druhy a jsou téměř před vyhynutím. Jedná se o vysoký strom se stříbrným velmi členitým kmenem a s velkými, tuhými semeny, která údajně vyklíčí, když projdou zažívacím traktem blbouna nejapného (dodo). Vědci na tuto doměnku nahlížejí skepticky, ale nelze popřít, že strom se dnes rozmnožuje velmi obtížně. Je k vidění mj. v botanické zahradě.

Na cestách po jižní části ostrova Mauritius

Na to, že je Mauritius tropický ostrov, nemá zas tolik kokosových palem. Místo nich lemují pláže přesličníky, což mě osobně vcelku zklamalo, protože přesličníky nejsou nějak extra fotogenické. Tyto vysoké, tenké stromy slouží jako přirozené větrolamy a daří se jim v písčité půdě. Kromě přesličníků bylo na ostrově vysazeno hodně eukalyptů, aby bránily erozi půdy. Mezi další stromy patří velmi působivý indický fíkovník banyán a nádherná, červeně kvetoucí delonix královská. Velmi rozšířenou květinou je toulitka, jejímž květenstvím je palice s výrazně kožovitým toulcem různé barvy, nejčastěji červené. Tato květina pochází z Jižní Ameriky a na ostrov se dostala koncem 19. století. Na první pohled vypadá jako z umělé hmoty a po uříznutí vydrží až tři týdny. Pěstuje se pro export a užívá se při výzdobě hotelů a veřejných prostor.

Západní pobřeží ostrova Mauritius

Jižní pláže Mauricia
Hotel Tamassa a okolí

Jižní část ostrova jsme si pro ubytování vybrali hlavně proto, neboť tato místa ještě nebyla tolik postižena turistickým ruchem jako jiné části ostrova. Okolní krajina je více členitá díky blízkému národnímu parku Black River Gorges, kde je řada přírodních zajímavostí, vodopádů a vyhlídek. Naše první cesta taxíkem k hotelu nám mnohé napověděla o tom, jak jižního pobřeží vypadá. Velká pole cukrové třtiny na mírně svažitých kopcích lemovaly drobné říčky, prakticky vůbec nebyly vidět podél cest nějaká křoviska, plevele a podobné neřády – krajina díky tomu působila vcelku esteticky. Města, kterými jsme k hotelu projížděli, vypadala vcelku chudě a jen těžko jsme v krajině hledali nějaké palmy. Trošku jsem z počátku při tomto pohledu váhal, zdali jsme si vybrali dobrou lokalitu. Později jsme se dozvěděli, že většinu původní krajiny domorodci úplně přetvořili na úrodnou půdu a původní palmy nahradili přesličníky, hlavně na pobřeží. Ty slouží jako „přirozené“ větrolamy chránící obydlí při silnějších tropických bouřích.

Uvnitř hotelu Tamassa (Mauritius)

Hotel Tamassa, který se nacházel blízko vesničky St. Martin, tvořila velká vstupní recepce, sousedící s bazénem, restaurací a barem. Za nimi se celý prostor otvíral směrem k moři, u kterého se nacházely samostatné obytné domy, postavené ve stylu čínského Zakázaného města. Už při vstupu na recepci bylo zřejmé, že hotel navrhoval špičkový architekt.

Uvnitř hotelu Tamassa (Mauritius)

Interiér byl po estetické, barevné i architektonické stránce dokonalý. V areálu byly tři velké bazény, dvě restaurace a bary, posilovna a další veškeré zázemí. Bydleli jsme v prvním domu u pláže, která byla široká a nabízela skvělý přístup do moře. Moře bylo hluboké něco přes metr, až korálový šelf, vzdálený asi 200 metrů od břehu. Pokoj byl opět architektonicky krásně vyřešen v bílé a pistáciové barvě, kterou doplňovalo tmavé dřevo.

Uvnitř hotelu Tamassa (Mauritius)

Uvnitř hotelu Tamassa (Mauritius)

Uvnitř hotelu Tamassa (Mauritius)

V sousedství hotelu se nacházely další 3 hotely – Mövenpick Resort & Spa, Hotel Herritage a Hotel Le Telfair. Zejména dva poslední jmenované byly navrženy v elegantním stylu, který doplňovaly nádherné, pečlivě udržované a svěží zahrady plné palem, kvetoucích keřů a květin.

Hotely v sousedství hotelu Tamassa (Mauritius)

Jižní pláže ostrova Mauritius

Hotely v sousedství hotelu Tamassa (Mauritius)

Jižní pláže ostrova Mauritius

Hotely v sousedství hotelu Tamassa (Mauritius)

Západ slunce na jižním pobřeží ostrova Mauritius u hotelu Tamassa

Riviére des Anguilles
Zoopark La Vanille

Tento fantastický zoopark je částečně také přírodní rezervací a zároveň krokodýlí farmou. Leží v jižní části ostrova, asi 2 km od městečka Riviére des Anguilles. Úspěšně se tu chovají želvy obrovské, od nejmenších až po 90 let staré kusy. Je zde možné vidět řadu plazů a ostatních volně žijících živočichů. Mezi největší atrakce kromě želv patří chov nilských krokodýlů. V areálu se také nachází malá budova, ve které je k nahlédnutí fantastická sbírka motýlů a brouků.

Želva velká v La Vanille Parku (Mauritius)

V případě, že mají návštěvníci hlad, mohou si pochutnat na specialitách z krokodýlího masa. U vchodu samozřejmě nechybí obchod se suvenýry. Na začátku koloniálního období, než se ji přistěhovalcům podařilo vyhubit, byla mauricijská želva obrovská tak velká, že se na její krunýř mohli pohodlně posadit dva dospělí muži a užívat si (pomalé) jízdy. Původní želvy obrovské na Mauriciu a Rodriguesu byly vyhubeny, v posledních desetiletích však byla na ostrovy indukována podobná želva Aldabra z Madagaskaru.

Farma krokodýlů v La Vanille Parku (Mauritius)

Želva velká v La Vanille Parku (Mauritius)

Hlavní město ostrova Mauritius
Port Louis

Port Louis by očima středoevropana jen těžko mohlo být považováno, se svými 172.000 obyvateli, za hlavní město. Zašlé, nevýrazné špinavé ulice a relativně malé centrum s pár výškovými budovami o tom příliš nesvědčí. Přesto má město své kouzlo, záleží jen na úhlu pohledu! Port Louis je nejmultikulturnější město na ostrově – má čtvrti islámské, hinduistické, křesťanské, čínské a kreolské s řadou mešit, hinduistických chrámů, čínských pagod a katolických kostelů.

China Town, Port Louis, Mauritius

V centru se zachovalo překvapivě mnoho budov z koloniálních dob, které lemují moderní betonové stavby. Prvními obyvateli Port Louis byli Holanďané, kteří se tu usadili v 17. století. O proměnu osady v rušné město se zasloužil až francouzský guvernér Bertrand Francois Mahé de Labourdonnais v roce 1736. Jenom málo měst se dokázalo vzchopit po tolika přírodních katastrofách jako Port Louis.

The Natural History Museum, Port Louis, Mauritius

Město postupně zachvátilo několik požárů, epidemie moru, malárie a tropické bouře. Většina lidí, kteří v Port Louis pracují, sem dojíždí z měst na Centrální plošině, kde je chladnější, vlhčí a zdravější klima. Ve 20. století se Port Louis stal jedním z nejdůležitějších finančních center a přístavů v Africe.

Port Louis, Mauritius

Port Louis má pravoúhlou síť ulic a směrem k přístavu se mírně svažuje. Orientace je tady relativně snadná, ačkoliv lehce zavádějící jsou zde názvy ulic – mnoho sobě blízkých ulic se jmenuje podobně. Ve slavné Hlavní tržnici se dá narazit na vše možné, od trhů s ovocem a zeleninou, léčivými bylinkami i afrodiziaky až po stánky s masem, rybami a dary moře, suvenýry, oblečením a dalšími tretkami.

Port Louis, Mauritius

Mezi nejznámější místa Port Louis patří muzeum Blue Penny se dvěmi nejvzácnějšími známkami na světě: červeným a modrým mauriciem, které byly vydány v roce 1847. Atraktivní je také Čínská čtvrť, která je vymezena „branami přátelství“ na Royal St. Čínské chrámy, restaurace a obchodníky doprovází tradiční pouliční ruch, ve kterém je občas slyšet cvakot kamenů madžongu, což je hra podobná dominu. Naproti Městského divadla se nachází malé, ale poutavé Muzeum fotografie. Sbírka obsahuje staré fotoaparáty, tisky, včetně několika daguerrotypií, zhotovených na Mauriciu v roce 1840. Muzeum má i velký archiv historických fotografií ostrova, vystavena je však jen malá část.

Nábřeží, Port Louis, Mauritius

Městský park Company Gardens, Port Louis, Mauritius

Centrum města Port Louis, Mauritius

Moc díky za návštěvu! Pokud se vám fotografie líbily, potěší je váš „lajk“, tweet nebo komentář níže. Sledujte mě přes Facebook - tlačítko „To se mi líbí“ dole na stránce, Twitter - tlačítko „Follow“ dole na stránce, Instagram, Google Plus, Flickr, Pinterest nebo odběrem RSS kanálu nových příspěvků.

1 komentář(ů)

Jan Zapletal dne 25.5.2013 v 5.34 Odpovědět

Moc pěkný cestopis a výborné fotky. Díky moc.

Komentovat

Prosím opravte formulář

vyžadováno*

Kontrolní matematická otázka (ochrana proti robotům) * Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.